Básně

v jedné místnosti srdce šest šipek v ruce s kovovým hrotem oči se obrací do milosrdenství smrti. jedovaté bláznovství v dlaních protéká mezi prsty myšlenky zbabělcovi. k sebevraždě vedou jen malé věci jako utržená tkanička u bot v poslední chvíli kdy spěcháš na autobus. tohle tě dovede k tomu,abys našel odvahu zpěněná hněvivá krev a mozek nefunguje,zakouřený zlobou. Celý článek ›

Panikařila Blbla Byla nervozní.. Ona jediná sevřená mezi čtyřmi zdmi měla pocit jako by se přibližovali svírali ji ..a nikde nebyl únikový východ.. Taková ohavná migréna a halucinace jak kdyby tam byli blouznící šaškové v její hlavě a bubny a na ně třískali ..nesnesitelné bolesti.. Snažila se uklidnit dýchat meditovat zbavit se toho děsu ale bolest ji to nedovolovala nemohla se soustředit A moře zteklo z očí chvěla se zimou a strachem A ty zdi byli blíž… Celý článek ›

rozšířené zornice značka jednosměrné Ulice Kolotoč co se rychle točí Nevidí ho tvoje oči Tvuj koloběh myšlenek Rychle se řítí Nevědomky trháš si Hřbitovní kvítí prudký nájezdy euforie na duši co tohle znamená? Kdo to jen tuší Ta Kouzelná Euforie je pouze sen obmotala tě pavučinou a nevíš jak ven nedostatek má za následek v hlavě bušení co bude zítra nemáš tušení Celý článek ›

Učí lidi bojovat a sama padá kolem sebe naději rozdává říká že i když je cesta špatná lidé musí jít dál protože když se někdy vzdá až potom prohrává ale sama je zoufalá neví jak má jít dál bojí se, pláče a bolí jí srdce rozdala kusy sebe a teď jí zbylo prázdno v jejím uschlém těle plném zármutku a nebe to krásné nebe které tolik miluje se změnilo v černočernou tmu protože hvězdy už pro ni nesvítí a měsíc je v novu ale začátek je… Celý článek ›

Mám tisíce tváří Jsem proměnlivější než voda v mořích Jednou jsem hravá a drsná Podruhé jsem jemná princezna Utopíš se v mých očích Ztratíš rozum při mých dotecích Svedu tě v noci před úplňkem Na mém těle krajky černé Ve třpytu měsíce vynikne má posmrtně bílá kůže Opustím tě protože patříš k dalším které postihly mé hry kruté zbyde ti jen pár prázdných vzpomínek na ženu, kterou jsi nedokázal zkrotit Na její rty tak hříšně rudé Na… Celý článek ›

Zpívám ve tmě, když tu nikdo není. V soukromí líbám imaginárního přítele. Já padám a ztrácím se. Ztrácím imunitu nad svou kontrolou. Jdu cestou, co mě pálí. Oheň mi pálí vlasy a já mám lysinu na středu hlavy. Kdy skončí má cesta ničeho? Chci utéct jako zbabělec, co jsem. To mučení mé mysli mě ničí ruce. Mám v nich vibrující kovové destičky. Já nedokážu mluvit s nikým, co mě nikdy nepochopí. Těch lidí je hodně. Je jich tolik, že se mi chce… Celý článek ›

Vídání. Večer tam nebyla chodívala se soumrakem byla čím dál nemluvnější Umírala zaživa pozdila se každým dnem Mezi stromy splétala svůj život v trnitých krajinách ztrácela dny Plachá jak srna zbýval z ní už jen stín Usedala pod starou břízu na kraji lesa ano, to když léto vonělo večerním tichem Při kostelním zvonění zvedávala hlavu k nebesům Vídával jsem jí v mlžných dálavách v dálavách duše nezměrné. Celý článek ›

Procházela dívka bledá, držíc růží kytici. Procházela u kostela, v bouři výřící. Bouře řvala do všech stran, bičovala dívčí tělo. Přetvářela každou stráň, její srdce oněmělo. Necítila lítost ani žal, svírajíc růže v náruči. Co krásné bylo osud vzal, cestu ji tak označí. Ruiny mýjí, v duši prázdno. rozhlíží se kradmo. V ruinách stín, muže stojícího. Je jako dým, příbytku bortícího. Dívčino srdce poskočí, "Můj milý,… Celý článek ›

Neslyšné kroky deštivé ulice šepot zčeřených mraků tvé staré taneční střevíce prochází vodou... táhnou tě za sebou struny harfy češou bílé hřebeny chátrání obrubní zakrývá prach sténání ňader stažených v korzetu hází ti pod nohy hrách a ty čekáš... čekáš že přijde... že podá ti ruce a řekne: "Nemůže pršet věčně.." Celý článek ›

Nevěřím mladým dámám, co smrt schovávají pod něhou... nevěřím dobrým,ani špatným zprávám, co roznášejí se napříč planetou... Nevěřím dospívajícím klukům, co rádi hovoří o vlastní ceně a po nocích sní,že svůj strach a touhu, znovu celou skryjí v ženě... Nevěřím bláznům,kteří nosí poselství, tam,kde rozum s citem usíná a když se nad nebem lidskosti setmí smete je nemilosrdná vlna... Volám po polibcích horkých jako rty bohyně… Celý článek ›