Básně

Od malička poslouchám lži od lidí co jsou slepý sami k sobě autorita hadů pojištěná jedem, né všichni mrtvý jsou už na hřbitově.... některý chodí v živém těle myslíte,že se doba někam hla? né,lidé kolem tebe nejsou andělé právě teď se díváš do tváře čistého zla! Temnota čeká na každého z nás, kdo v sebelítosti ustrne v každém z nás je nějaký kaz bůh možná zapomene.... Kde sedíš zrovna ty? co servíruješ světu svůj zpěv? proč,když… Celý článek ›

Na černých pichlavých růžích si ustelu. Můj domoc bude v podzemí, tam odejdu. Na Šípkovou Růženku budu si hrát. Budu tam ležet a tiše spát. Mou jedinou ozdobou bude černý šat. Hrobové ticho bude pohřební píseň hrát. V dřevěné rakvi s přibitými kříži, leží tu dívka, co jen svět tíží. Na náhrobní desce je její prokleté jméno vyrité. Její zlé srdce je navždy rozbité. Na růžích ustláno a na náhrobku napsáno. "Na věky odešla, duše… Celý článek ›

Upírka Někdy dřímám po nocich zasněná, však vím o čem smím snít, v koutku temném přes den schoulená, jenom lidskou krev pít. Koukám a slyším v noci vše, můj zrak se mi zlepšil, jak jen mohu navštívit pohřebiště, když chladný vítr šustil? Co čekala jsem v tuto noc při záři měsíce? To chtěla jsem snad získat moc, nebo zážitků tisíce? Ted sleduji oblohu dál, po naší zahradě běhá chlapec, je sám, docela se mi zamlouvá, něco mu nechám, na… Celý článek ›

Umírám? Ne! Tuším,již jsem zemřela... Usínám?? Ne! Vždyť spánku jsem se vzepřela... Uvnitř cítím prázdno, jež nedovolí snít... Chtěla bych si sednout na dno, jen abych nemusela vpřed, vždyť nedívám se kolem sebe, jen prostě vpřed musím pořád jít... A proč??? Vždyť nic necítím!!! Tak proč mám dál jít?? Když nic nevidím??? Proč se vztyčenou hlavou a s úsměvem se na vás dívat mám?? Když chce se mi hroutit a oddávat se tmám??? Nic necítím?? A… Celý článek ›

voňavý spletenec dvou nahých těl ve vzpomínku dávnou se vykřesal, když dopis zažloutlý hru připoměl, jako bys zase tam v blízkosti stál ... vnímal a nevnímal... Setkání z mlhy dvou bytostí, mladých a ztracených, netušíc, co spolu způsobí v časové propasti myšlenek urputných, nechceš už nic ... a nebo víc ... Jako dvě krysy zmatené, hledají cestu tunelem ven, city, jež hořely, náhle jsou studené, přesto je pohltil bez konce sen, vzpomínky pošlapal,… Celý článek ›

sedím před hřištěm,dětské prolézačky ječivý smích,radost co léčí bolavou duši otrávenou sedím tam a koukám dešťové kapky dopadají na moje tělo je podzim děti si nehrají sedím tam moje představy,moje hluchota skládám symfonie závěr pojistky cvakne je odjištěná,přikládám si hlaveň ke spánku mám s t r a ch jako před lety. přejíždím od spánku do středu čela slzy už se spustily čekám až padnu na D N O zoufalství a to mi odvahu… Celý článek ›

Měsíc v očích. Ticho na rtech. A samota... Toulá se nocí, nemá cíle. Jen stíny provázena, přízraky světla a tmy, bytostmi noci. Na jak dlouho ale...? Měsíc v očích. Ticho na rtech. A samota... Slzy padají, odraz na hladině se kroutí a noc zpívá. Melodie letí tmou, letí na křídlech motýlých. Ale kam...? Měsíc v očích. Ticho na rtech. A samota... Bolest přijde. A nezmizí. Noční vánek neochladí rány v srdci od lásky. Nic nezůstane jako dřív. Nebo by snad… Celý článek ›

Vcházím do domu celý ve stínech neodpovídáš kde jsi? Procházím pokoje na zem sedá prach až v posledním tvoje rudé stopy a ty v koutě podřezaná... Kdysi bílé tělo ještě teplé chtíč a hnus pevná prsa lehám si k ní neříká ne polibek na ústa hladím ji po vlasech. Hraji si s jejím tělem je přístupná ticho a chlad zaschlá krev lepí se na ruce dávám ji lásku jako vždy je to jiné už studené. . . . "Našli je v pokoji plném krve výjev zrůdný na dvě… Celý článek ›

Ve světle lampy pod muzeem, pěkná noc, avšak tu holku, co před náma leží… Čeká jí ještě pěkná odysea. Při vědomí, v bezvědomí, poblitá a nepoblitá… Tělo se uzemnilo, mysl lítá. Zkusíme jí zvednout. Sotva jsem se dotkl, umazal jsem se. Nejsem sic fajnovka, ale už mě to nebaví. Snad jen z pohodlnosti volal bych sanitku. „Jsem tak tlustá, bože, já se nenávidim“. „Jseš a děsně“, řekla známá. Je to sice blbej fór, ale přece nějakej, I ten se… Celý článek ›

Jednou ze tvého života odejde někdo, kdo pro tebe mnoho znamenal. Budeš plakat,bát se on řekne,že toho všeho litoval.. Ale jednou přijde někdo,o kom nemáš ani zdání jedním jediným úsměvem,ze zatracení tě zachrání. A ty budeš přát si být jen jeho,už nebýt ničí jiná probuď se,tohle je krásná realita ne pohádka ve který si žila. Jednou zkrátka přijde někdo,kdo bude litovat toho,že Tě nepotkal dřív..a že byl tak dlouho bez tebe.Že teď už konečně… Celý článek ›