Holubice s vyvrácenými křídly

Pár rozvrzaných židlí šeptá k plísni sklepních stěn
Zčechrané vlasy prachu vláčí se v půdě zemdlelých písní
...ty písně jsou v nás svírají duši...
Spínáme ruce v mukách modlitebních knih
Hýčkáme těla stigmaty svatých
A hyneme za život...

Jsme chodící pochodně lapené v prázdnotě
Síla mrtvých těl
Slova tonoucí ve vodě
...jak holubice s vyvrácenými křídly
Poslední slovo vypsané křídy
A zpěv bez tónů...

Sbíráme otepi vlastních řas pro štěstí
Trháme žebra chtíc dotknout se nitra
S cejchem na zádech
S nákladem bahna

Klapky piana šeptají minulost
Kráčíme na lankách
A budoucnost stává se minulostí
A minulost je přítomnost

Tak kolikrát, kolikrát je dost? ...