Články za rok 2011

První a základní otázka člověka...proč nespáchat sebevraždu... Celý článek ›

Kolik párů tam sedělo...?a kolik z nich zůstalo až do dnešního dne šťastně spolu..? Celý článek ›

Naskytl se jí pohled na prázdnou místnost, potaženou jen rudým kobercem. V rohu stály vysoké svícny a uprostřed místnosti katafalk s černou rakví. Byla zavřená. Carolinu se na chvíli zmocnil pocit děsu, měla chuť se obrátit a utéct, ale nakonec přistoupila blíž. Nadechla se. "Tak...teď!" zašeptala sama k sobě a opřela se vší silou do víka. Bylo hrozně těžké. Tlačila, ale posunulo se jen o pár centimetrů. To však stačilo na to, aby viděla dovnitř.… Celý článek ›

Celý příští den prospala a po nocích žila životem, jakým žila i Vincentova rodina. Taky se jí zazdálo, že se vaří jenom pro ni. Nikoho nikdy u jídla nepotkala. Nikdo snad nejedl? Začínala se cítit velice nepříjemně. Mnohokrát prosila Vincenta, aby ji odvezl zpět ke Claire, ale jako by mluvila do zdi. Jako by ji neslyšel. Uplynul celý měsíc jejího života na zámku a ani jednou nebyla venku. Začínala být zima, mlha zhoustla a pomalu se začínal sypat sníh.… Celý článek ›

"Co se stalo, Carolino? Něco se ti tady nelíbí? Pokud je to tak, stačí říct a..." "Vincente!" přerušila ho. "Nejsem přeci tvá snoubenka!" Vincent zcela zvážněl, skoro jako by nechápal. "Ach tak...myslím, že jsi asi něco špatně pochopila...ty jsi moje snoubenka!" "Cože? Vždyť se sotva známe!" "V některých rodinách se snoubenci poznají těsně před svatbou..." "Možná tak v minulém století!" "Já si tě chci vzít, Carolino...nejsi ráda?" "Ne, nejsem! Chci jet za… Celý článek ›

Procházela dívka bledá, držíc růží kytici. Procházela u kostela, v bouři výřící. Bouře řvala do všech stran, bičovala dívčí tělo. Přetvářela každou stráň, její srdce oněmělo. Necítila lítost ani žal, svírajíc růže v náruči. Co krásné bylo osud vzal, cestu ji tak označí. Ruiny mýjí, v duši prázdno. rozhlíží se kradmo. V ruinách stín, muže stojícího. Je jako dým, příbytku bortícího. Dívčino srdce poskočí, "Můj milý,… Celý článek ›

"Kdes to vzala?" divila se Claire, když ráno přišla Carolina ke snídani s náhrdelníkem okolo krku. "Budeš se divit, ale dal mi ho Vincent." "Ten chlap, co s tebou stál u...fakt???" "Jo. Včera večer se vyšplhal na balkón a políbil mě!" "Vážně?! No Carolino, to ti teda povím...asi je to romantik! A když ti dal tohle! Snad se do tebe nezamiloval..." "Vždyť mě ani nezná!" odvětila Carolina, ale tváře jí jasně zčervenaly. "No a?" "Ach Claire! Já se vážně nechci… Celý článek ›

Tahle je ma i moje nejlepsi kamaradky nejoblibenejsi. doporucuju poslechnout http://www.youtube.com/watch?v=UCCyoocDxBA&feature=fvst Celý článek ›

Neslyšné kroky deštivé ulice šepot zčeřených mraků tvé staré taneční střevíce prochází vodou... táhnou tě za sebou struny harfy češou bílé hřebeny chátrání obrubní zakrývá prach sténání ňader stažených v korzetu hází ti pod nohy hrách a ty čekáš... čekáš že přijde... že podá ti ruce a řekne: "Nemůže pršet věčně.." Celý článek ›

Nevěřím mladým dámám, co smrt schovávají pod něhou... nevěřím dobrým,ani špatným zprávám, co roznášejí se napříč planetou... Nevěřím dospívajícím klukům, co rádi hovoří o vlastní ceně a po nocích sní,že svůj strach a touhu, znovu celou skryjí v ženě... Nevěřím bláznům,kteří nosí poselství, tam,kde rozum s citem usíná a když se nad nebem lidskosti setmí smete je nemilosrdná vlna... Volám po polibcích horkých jako rty bohyně… Celý článek ›